uploads/aktuality/záhlaví/2018-12_Stanovisko-rozpocet-z.jpg

Vyjádření k návrhu na snížení rozpočtu MŠMT na podpůrná opatření

5. 12. 2018
Naše aktivity

Vyjádření spolku Rodiče za inkluzi k návrhu na snížení rozpočtu MŠMT na podpůrná opatření pro děti s odlišnými vzdělávacími potřebami

“Ve  středu 5. prosince 2018 začala Poslanecká sněmovna projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, hlasovat o něm bude 19. prosince. Jeden z pozměňovacích návrhů obsahuje návrh na odebrání poloviny peněz na podpůrná opatření. Co vše a koho tento návrh ohrožuje si přečtěte ve vyjádření spolku.”

Spolek tímto vyjádřením reaguje na poslanecký návrh[1] na snížení rozpočtu MŠMT na příští kalendářní rok 2019 o částku 2 mld. Kč na podpůrná opatření. Návrh je odůvodněn tím, že jde o finanční prostředky na „inkluzi“, které mají být převedeny na speciální školství.

Návrh na změnu státního rozpočtu nerespektuje právní nárok dětí na podpůrná opatření. Na podpůrné opatření má nárok každé dítě, které ho potřebuje, bez ohledu na příčinu a bez ohledu na školu, ve které se vzdělává. Podpůrná opatření tak využívají i děti ve školách speciálních. Celkově jde asi o 93 000 dětí, tj. přes 10 % jen v populaci dětí na všech základních školách. Tento návrh budí obavy rodičů dětí, které podpůrná opatření využívají hlavně proto, že naprostá většina z nich i jejich děti si ještě pamatují situaci, kdy neexistovala ani základní lidská jistota, že bude možné dětem poskytnout takové podmínky, které objektivně ke vzdělávání potřebují a to opět bez ohledu na to, jestli jde o školu speciální, nebo běžnou.

Návrh na změnu státního rozpočtu dále nerespektuje povinnost škol podpůrná opatření poskytovat. Všechny školy jsou povinny přiznaná podpůrná opatření dětem poskytovat, ale ne financovat nebo minimálně dofinancovávat ze svých rozpočtů jako tomu bylo do konce školního roku 2015/2016. Právě financování podpůrných opatření přímo státem je jednou z podstatných změn od školního roku 2016/2017. Návrh na změnu státního rozpočtu současně neřeší, jak se budou financovat podpůrná opatření všech dětí, které je používají opět bez vazby na druh a charakter školy. Pokud je potřeba podle návrhu finančně posílit speciální školství, nelze tak činit tím, že stát přestane všem školám včetně těch speciálních, financovat cenu poskytovaných podpůrných opatření.

Návrh na změnu státního rozpočtu ani nerespektuje skutečnost, že podpůrná opatření jsou povinným výdajem státního rozpočtu. Tím, že jde o právní nárok každého potřebného dítěte a ne o možnost škol podporu někomu poskytnout a jinému už ne, protože je např. cenově podstatně dražší, je nezbytné zajistit financování veřejné služby z veřejného-státního rozpočtu, ne z rozpočtů škol nebo dokonce zřizovatelů či snad i samotných rodičů, jako tomu bylo částečně před 1. září 2016. Snížením potřebné částky, se nesníží povinnost státu financovat veřejnou službu, pouze vznikne nedostatek finančních prostředků, kdy bude třeba vzít v rozpočtu MŠMT ty peníze, které nejsou povinným výdajem.

Ve svém důsledku tak poslanecký návrh ohrožuje nejen všechny děti, které využívají podpůrná opatření bez ohledu na příčinu, ale ohrožuje hospodaření v podstatě všech škol, které děti za pomocí podpůrných opatření vzdělávají. Rozhodující není to, jestli jde o školu veřejnou, soukromou, běžnou, nebo speciální, ale vzdělávací potřeby dětí, a týká se to od škol mateřských, až po školy vyšší odborné. Přijetí tohoto poslaneckého návrhu by tak kromě dopadu nejen na děti používající podpůrná opatření a školy, vedlo k uměle vytvořenému schodku státního rozpočtu minimálně v resortu MŠMT. V tomto duchu se vyjádřil i ministr školství, mládeže a tělovýchovy: "Podpůrná opatření jsou zákonná a předepsaná až na dva roky. Stát má povinnost je zaplatit. Znamená to, že kdyby peníze odešly z této položky, já jako ministr školství je budu muset najít někde jinde a dohradit."[2]