Rodice za inkluzi

uploads/aktuality/záhlaví/2016-04-14_MSMT.jpg

MŠMT představilo analýzu implementace společného vzdělávání

Analýza přináší hlavní závěry o implementaci společného vzdělávání v období 1. 9. 2016 až 31. 10. 2017 v oblasti společného vzdělávání  v mateřských, základních a středních školách včetně oblasti financování společného vzdělávání. Obsahuje přehledné tabulky s počty škol v jednotlivých stupních vzdělávání a jejich žáků, shrnutí typická pro jednotlivé stupně a závěry společné pro všechny stupně vzdělávání, stejně jako souhrn hlavních pozitiv a negativ společného vzdělávání.

Mateřské školy

Počet: 5269
Počet dětí: 362765
Počet dětí podle § 16 odst. 9: 10788 (2,97 % dětí), z toho 7985 v běžných MŠ a 2803 ve speciálních MŠ

Základní školy

Počet: 4155
Počet žáků: 926108
Počet žáků podle § 16 odst. 9: 95631 (10,3 % žáků), z toho 73678 v běžných ZŠ a 21953 ve speciálních ZŠ

Střední školy

Počet: 1308
Počet žáků: 403018
Počet žáků podle § 16 odst. 9: 22316 (5,5 % žáků), z toho 16950 v běžných SŠ a 5366 ve speciálních SŠ

Závěry společné pro všechny stupně vzdělání

  • Odliv dětí a žáků ze speciálních škol do běžných je dlouhodobým trendem. Data nepotvrzují, že ve speciálních školách ubývá dětí v důsledku implementace inkluze.

  • Významně narůstají počty dětí/žáků s vývojovými poruchami učení nebo chování.  Ve všech krajích ČR, kde došlo k poklesu proporce žáků s diagnostickou kategorií mentálního postižení. Došlo ke komplementárnímu vzestupu proporce dětí s poruchami učení nebo chování.

  • Systém PO v drtivé většině případů využívají především ZŠ. Dále MŠ a méně SŠ. Ze školských zařízení pak nejvíce školní družiny.

  • Nejčastěji vykázaným PO byla Pedagogická intervence ve škole (1 hodina). Nejnákladnějšími byla PO typu Asistent pedagoga.

  • Nejčastěji vykázanými POB byly Speciální didaktické (manipulační) pomůcky pro výuku čtení a psaní.

  • V Doporučeních pro vzdělávání žáků se SVP dlouhodobě přetrvává problém transformace závěrů posuzování potřeb žáka do užitečného sdělení pro pedagogy.

  • V „Doporučení pro vzdělávání žáků se SVP“ se objevují pochybení v souvislosti s Asistentem pedagoga. Často není uveden důvod, proč je AP poskytován a co má pro pedagoga v práci s žákem zajišťovat. AP bývá doporučován např. i u mírných poruch učení, u nadaných žáků doporučován není.

Pozitiva implementace společného vzdělávání

  • Žákům se SVP v běžných školách se dostalo strukturované podpory, což oceňují rodiče i školy. Oproti minulosti školy věděly, na co a za jakých podmínek mají žáci nárok.

  • Začaly se více odhalovat a řešit problémy se žáky s poruchami chování a s autismem, které představují pro školy největší zátěž z pohledu nároků na práci pedagoga.

  • Nedošlo k žádnému skokovému přesunu žáků se SVP ze speciálních škol do škol běžných. Do běžných škol přešli ti žáci, jejichž znevýhodnění umožňuje vzdělávání s podporou v běžné škole. V řadě případů došlo k úspěšné integraci žáků se SVP do běžných škol – týká se to jak žáků s LMP, tak tělesně postižených, či žáků se smyslovým postižením.

  • Nedošlo k žádnému oslabení speciálního školství. Paradoxně systém PO podpořil i žáky speciálních škol.

  • Pedagogové řady škol, zejména těch, kde měli již z minulosti zkušenosti se vzděláváním žáků se SVP, dokázali naplnit očekávání společného vzdělávání v zájmu žáků.

Negativa implementace společného vzdělávání

  • Implementaci společného vzdělávání komplikovala náročná administrativa spojená s nárokovými PO.

  • Ze strany krajských úřadů došlo k nepochopení financování speciálních škol (popř. tříd) prostřednictvím PO, kdy systémová podpora speciálního školství byla nahrazena výrazně  nákladnější podporou prostřednictvím PO, podporou určenou primárně na společné vzdělávání žáků se SVP v běžných školách po dobu existence zvýšených normativů.

  • Připravenost pedagogů běžných škol v oblasti speciálně pedagogických dovedností nebyla dostatečná, DVPP podporující implementaci společného vzdělávání se zaměřilo jen na dílčí problematiky.

  • Nebyla včas řešena skutečnost, že některá ŠPZ a některé školy mají stejného zřizovatele, což může významně ovlivňovat podmínky přiznávání PO (vlastním) žákům, čímž může docházet k výraznému „zdražování“ speciálního vzdělávání ve školách (a pravděpodobně i ve třídách) zřízených podle § 16, odst. 9.

  • V některých regionech se zvýšil tlak na málotřídní školy, aby na základě ustanovení § 19, odst.1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., zařazovaly i žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením nebo kombinovaným postižením, ačkoliv nemohly naplnit podmínky pro jejich vzdělávání.

  • Přetrvávaly významné rozdíly doporučovaných PO u stejných druhů znevýhodnění, kdy jen rozsah počtu PO se pohyboval od 19 na žáka až po 0,75 PO na žáka.

Analýza je ke stažení na webových stránkách MŠMT.
Záznam z diskuze se zástupci odborné veřejnosti ke shlédnutí na youtube.
Aktualita k tématu na webových stránkách MŠMT.
Článek k tématu na webových stránkách ČOSIV.